Chodské slavnosti

 
 


Jazykové verze

ČeskyČesky DeutschDeutsch
EnglishEnglish FrançaisFrançais
ItalianoItaliano EspańolEspańol

Vyhledávání

Novinky

V sekci Novinky e-mailem si můžete zaregistrovat svůj e-mail, pokud chcete dostávat aktuální informace.

Budeme rádi pokud nám do diskuze napíšete svůj názor na současnou podobu Chodských slavností.

{process_module dokument:display_category:0:1}

Historie / Chodské slavnosti 2008 / O trzích

Chodské slavnosti a jejich trhy

Detail [›]Trhy
Trhy

Domažlice jako někdejší královské město disponovalo právem trhu, a to jak výročního, tzv. veletrhu, tak i trhu týdenního. Trhy o chodských slavnostech jsou však odlišného charakteru. Podíváme-li se zpět do minulosti, zjistíme, že organizované trhy jako součást slavností figurují v oficiálním programu již v prvním (někdy označovaném jako nultý) ročníku Chodských slavností roku 1955.

Jak takové trhy ale vypadaly? Byly také dříve, kdy se slavila pouze Vavřinecká pouť? Dokumentace je bohužel poskrovnu, avšak z toho mála co je k dispozici a především ze vzpomínek pamětníků si lze udělat alespoň rámcově obrázek. Samotná Vavřinecká pouť v minulosti nijak výrazně nevybočovala z tehdy běžného zavedeného „standardu". Prodej suvenýrů byl koncentrován do samotného místa konání pouti, tedy na Vavřineček a sortiment obnášel tradiční pouťové předměty: růžence, obrázky světců, svíčky, svícny atd. Nechyběla ani lákadla pro děti v podobě cukrovinek. Zhruba tak vypadaly trhy před zahájením éry Chodských slavností. Od roku 1955 byly trhy již organizované a přesunuté na domažlické náměstí. Poplatně době prakticky vymizely předměty související s církevními obřady, na druhou stranu na základě rozvíjejícího se cestovního ruchu přibývalo výrobků družstva Chodovia, mnohem více byly zastoupeny stánky s pivem a nezbytnými opečenými uzeninami. Cukrovinky, které ocenily zejména nejmenší návštěvníci, svůj sortiment nijak výrazně nezměnily - perníky, želé, pražené arašídy v cukru nebo velmi populární žu-žu. V této podobě a víceméně tímto sortimentem trhy zůstaly n na dlouho neměnné. Krátce se objevila i jedna zajímavost. Návštěvníkům slavností bývalo umožněno v Domažlicích nocovat v některé ze zdejších škol (později bylo za tímto účelem vystavěno jakési stanové městečko naproti hřbitovu), kde si mohli pronajmout tzv. spartakiádní lehátko. Avšak přikrývku - deku - si již museli zakoupit a k dostání byla právě na trzích.

Koncem 60. let se nakrátko objevily stánky cestou na Vavřineček kde byla dočasně obnovena mše. Několik stánků bylo rozestavěno na prostranství u kapličky sv. Anny. Avšak pouze nakrátko, protože následné období normalizace přesunulo hlavní pozornost do centra Domažlic a na zdejší letní kino. Bylo to právě období 70. a 80. let, kdy trhy sehrávají stále významnější roli. Zejména hlad po tehdy nedostatkovém zboží obrací pozornost návštěvníků z řad místních obyvatel především na trhy. Zájem je o melouny, rubikovu kostku, trička s populárními postavičkami (myšák Mickey, Sandokan,) a s cizojazyčnými nápisy, jejichž překlad by dnes vyvolával úsměv, avšak s tím si nikdo tehdy hlavu nelámal. Že se jednalo o různé podomácku vyrobené a značně nekvalitní zboží často pochybného původu z Polska či asijských zemí, nemusím připomínat. Stálicí zůstávaly opečené buřty, pivo točené kelímků z voskového papíru a točená žluté limonáda.

Detail [›]Trhy
Trhy

Nové společenské poměry po roce 1989 přinesly sice nové možnosti, ale počátek 90. let také chaos, zmatek a kupodivu velký nezájem o folkórní program. Trhy se o Chodských slavnostech stávají hlavním lákadlem domácích, ale i cizinců, zejména ze sousedního Bavorska. Ve stáncích se nabízí brakové zboží z Asie (oblečení, elektronika, hračky, repliky vojenských „maskáčů"), které se sice objevovalo již před rokem 1989, ale pouze na černém trhu. Nyní bylo vše legální, ačkoli se jednalo o napodobeniny značkového zboží, takřka nikdo si nevěděl rady, co s tím. V dobách největšího rozmachu v letech 1992 - 1994 stály stánky prakticky po celém centru i v přilehlých ulicích, až k viaduktu ve Waldhegerově ulici. Zájem o zboží tohoto druhu byl takový, že obchodníkům nevadilo, když stánky s týmž sortimentem nezřídka stály vedle sebe a v hojném počtu. Buřty pečené v oleji nahradily uzeniny grilované na dřevěném uhlí, objevují se kulinářské speciality, pivo se točí do umělohmotných kelímků (téměř výhradně Gambrinus 10o - ostatními, zejména regionálními značkami tehdy místní pivaři pohrdali).

Postupně došlo k nasycení a koncem devadesátých let v souvislosti s renesancí poptávky pro tradiční kultuře se do centra vrací organizovaný trh, kde se prezentují výrobci suvenýrů souvisejících s lidovou řemeslnou výrobou, prodejci brakového zboží jsou vytlačeni do okrajových částí centra. Chodské slavnosti opět získávají důstojnost.

Josef Nejdl
Muzeum Chodska v Domažlicích

P.S. Vzhledem k nedostatku dokumentačního materiálu mohou být v článku nepřesnosti. Muzeum uvítá jakékoli informace nebo fotografie (stačí kopie), které by se vztahovaly u uvedenému tématu.