Počátky chodských slavností
V letech 1946–49 se ještě uskutečnily chodské pouti na svatém Vavřinečku, provázené bohatým folklórním programem. Po roce 1948 přestala být církevní forma slavnosti žádoucí, ačkoli pro svou zakořeněnost nemohla být zrušena. V následujících letech se tedy hledala její nová tvář – v srpnu 1951 se připomínalo výročí bitvy u Domažlic, v níž roku 1431 zvítězili husité nad křižáky. V dalších letech měla akce charakter dožínkových slavností. Většinu programu tvořily pořady estrádního typu, klesal zájem návštěvníků, rekordně nejnižší účast zaznamenali pořadatelé roku 1954.
Roku 1955 se uskutečnil první ročník Chodských slavností. V prvních pěti letech existence se akce profilovala jako přehlídka folklórních souborů z české etnografické oblasti. Celé slavnosti probíhaly v politickém duchu rodícího se socialismu. Podle dobového letáku bylo jejich úkolem „ukázat tisícovým masám návštěvníkům Chodska tento kraj v nové podobě – po deseti letech života v lidově demokratické republice“. Už v roce 1956 se počet návštěvníků vyšplhal opět na rekordních 80 000. V následujícím roce se trvalou součástí programu stalo vystoupení dětských souborů. V roce 1958 proběhla poprvé soutěž o návrh plakátu Chodských slavností. Mezi 34 výtvarníky uspěl pražský J. Turek. V tomto roce přivítaly Chodské slavnosti také prvního zahraničního hosta, lužickosrbský soubor z východoněmecké Chotěbuzi. V roce 1959 následovala po Chodských slavnostech dvoudenní konference o problémech národopisu v české etnografické oblasti.
