Budovatelská léta Chodských slavností
V 60. letech převzalo organizaci Chodských slavností plzeňské Krajské kulturní středisko. V důsledku toho v programu převládly pořady estrádního typu, operní a operetní představení. V letech 1963–1967 byl termín konání slavností přesunut na červencový Den pohraniční stráže, což mělo ještě více potlačit původní náboženský charakter svátku. Roku 1964 Československá televize poprvé v přímém přenosu odvysílala jeden z pořadů Chodských slavností, pásmo Hu nás na Chodsku. V roce 1965 předcházela Chodským slavnostem pětidenní filmová přehlídka. V následujícím roce bylo součástí oslav odhalení pomníku pohraničníka. V roce 1968 se konání Chodských slavností vrátilo na původní srpnový termín, oslavy se přesunuly z města na Vavřinec. V letech 1968–69 byla součástí oficiálních oslav i tradiční svatovavřinecká pouť, slavnostní mši celebroval českobudějovický biskup. Na sklonku 60. let padl mj. neúspěšný návrh, aby se slavnosti konaly pouze jednou za pět let.
Období normalizace na počátku 70. let posílilo ideový podtext oslav. V roce 1971 se staly Chodské slavnosti součástí rozsáhlých oslav domažlického milénia. V roce 1976 připomínaly sté výročí narození hudebního skladatele Jindřicha Jindřicha, jemuž byla odhalena busta na náměstí Svobody. V roce 1977 se na programu Chodských slavností poprvé objevilo Dudácké štandrle, dodnes jeden z nejoblíbenějších pořadů, které se o dva roky později stalo součástí hlavního programu.
